7 varovných příznaků špatné IT architektury
Zravá IT architektura zajišťuje plynulý chod vaší organizace. Je páteří všech vašich systémů, proto je důležité mít k dispozici dobrý plán správy. Bez jeho dodržování může politika IT oddělení a špatné řízení časem vést k nesoudržnosti, která vyústí v nezávislá rozhodnutí o jednotlivých technických komponentách. Aby k tomuto typu chaosu nedocházelo, je důležité, abyste zvážili zavedení vhodných strategií, které udrží pořádek v IT architektuře nyní i v budoucnu.
Jak poznáte, že se vaše organizace odchýlila od vytyčené strategie? Níže najdete příklady varovných signálů, že se vaše organizace potýká se špatnou IT architekturou a jejich dopady na podnikání.
Redundantní aplikace
Každá aplikace řeší nějaký problém v podnikání. Řešení jednotlivých problémů je dobré, takže vyřešit je všechny najednou musí být ještě lepší, že?
Samozřejmě, že ne, a přesto mnoho společností udržuje spoustu nadbytečných aplikací, a to buď proto, že se překrývají, ale stále mají několik jedinečných oblastí, které jsou využívány. Druhou možností jsou pozůstatky po fúzích nebo akvizicích, ale nejsou příliš dobré v integraci všech do jednoho. Ať tak či onak, peníze vynaložené na podporu všech těchto nadbytečných aplikací jsou čirým plýtváním.
Z pohledu vlivu na architekturu zvyšují redundantní aplikace potřebu systémových rozhraní a počet platforem, které musí být podporovány. Ve výsledku zjistíte, že redundantní aplikace odčerpávají IT zdroje z činností vytvářejících hodnoty a plýtvají penězi za softwarové licence, které podniku nepřinášejí nové funkce.
Redundantní data
Velmi často různé aplikace potřebují stejné informace, aby mohly vykonávat svou práci. Máte dvě možnosti: nasměrovat je všechny na stejnou podkladovou databázi, což není vždy možné, nebo synchronizovat jejich samostatné databáze, což je často docela chaotické. A opět jsme u potřeby mít další systémová rozhraní. A to nemluvím o obtížnosti udržování synchronizace dat mezi databázemi, tedy dalšímu plýtvání zdroji a nutnými na opravy v případě nesprávných výstupů.
Příliš mnoho rozhraní
Pokud máte redundantní data a rozhodnete se je synchronizovat, musíte vytvořit rozhraní. I když tak neučiníte, často musíte krmit jeden systém výsledky z jiného. Ať tak či onak, čím více systémů a databází máte, tím více rozhraní nakonec vytvoříte. Je to lepší než je nemít, ale jak se hromadí, vaše architektura se stává stále křehčí a trávíte stále více času správou rozhraní namísto budování nových funkcí.
Čím více rozhraní máte, tím křehčí je váš systém a tím těžší je tento systém udržovat. A je dobré si uvědomit, že vytváření rozhraní za rozhraním odčerpává IT zdroje z činností vytvářejících hodnoty.
Falešně elegantní integrace
Takže se rozhodnete vyřešit své dilema rozhraní pomocí elegantního systému integrace podnikových aplikací, nebo servisní sběrnice, nebo nějaké jiné formy middlewaru plus metadat, která udržují vše čisté. A pak vaši vývojáři přijdou na dvě věci: (1) to, co váš skvělý nový systém dělá, je, že řešení snadných problémů je ještě jednodušší; a (2) vůbec neřeší těžké problémy. Takže místo toho, aby se s vámi hádali, znovu vytvoří stejnou síť rozhraní, ale skryjí ji uvnitř systému EAI, takže o tom nevíte.
Z pohledu architektury je falešně elegantní integrace je stejně křehká a obtížně udržovatelná jako nadbytek rozhraní. Takže jste si moc nepomohli, a ještě vás to stálo docela dost peněz.
Bastly a alternativní řešení
Možná jste museli něco řešit s externím vývojářem, který projekt podcenil. Možná sponzor projektu trval na příliš krátkém termínu. Nebo by možná navržení robustního řešení zničilo obchodní stránku projektu. Ať už je důvod jakýkoliv, jednoho dne se probudíte a zjistíte, že mnoho vašich systémů drží pohromadě silou vůle, která je někde vyztužena vázacím drátem. Pokud budete mít štěstí, nikdo si toho nevšimne, dokud nezměníte práci nebo neodejdete do důchodu.
O robustní architektuře nemůže být ani řeč, bastly sice řeší okamžité problémy, ale za cenu křehkosti systému, takže to pocítíte neustále se zvyšujícími náklady na údržbu. Ty samozřejmě rostou s každým dalším zbytečným řešením, stejně jako prostoje, náklady na školení zaměstnanců a zvyšující se komplexita každého dalšího projektu.
Zastaralá technologie
Je to kriticky důležité! Dokonale uspokojí obchodní potřeby! Co tím myslíte, že musíte vynaložit peníze na jeho údržbu? Neslyšeli jste to už někdy?
Když jste vytvořili něco na verzi Visual Basicu, kterou Microsoft nepodporoval deset let, která nemůže číst a zapisovat z žádné verze SQL Serveru, která není alespoň sedm let stará, a jediné verze systému Windows, na kterých poběží, nemají ovladače pro žádnou tiskárnu, tak je to přesně to je to, o čem se bavíme. Musíte vynaložit peníze, abyste ji udrželi v chodu.
Čím více zastaralých technologií máte, tím složitějsí je jejich údržba a způsoby komunikace s novými systémy a vybavením. Zastaralá technologie tedy vede ke zvýšeným nákladům na údržbu a zároveň zvyšuje vaši neschopnost přizpůsobit systémy novým a měnícím se obchodním požadavkům.
Bílé knihy
Vidíte spoustu varovných signálů. Zorganizujete skupinu pro správu technické architektury podniku. Najmete odborníka nebo dva. A jejich produktivita je obrovská.
Obrovská, tedy pokud měříte produktivitu z hlediska počtu bílých knih, které máte k dispozici. Změní se něco? Samozřejmě! Ale jen na tak dlouho, dokud všichni čtou své bílé knihy a řídí se jejich pokyny.
Takže žádnou změnu nemůžete čekat, jelikož dříve nebo později všechny návrhy zapadnou. Konzultantské faktury jsou ale proplaceny, interní náklady na promrhané mzdy se nevrátí a k tomu jako bonus máte plnou kuchyňku komentářů k poslednímu výstřelku managementu.
Trochu optimismu na závěr
Pokud se vás nic z uvedeného netýká, tak gratuluji! Jste jednou z mála organizací, které svědomitě plánují a také se důsledně starají o pravidelnou „údržbu“. Ostatním můžu doporučit – pokud máte podezření, že vaše infrastruktura potřebuje poladit, tak neotálejte a pusťte se do toho. Čas jsou peníze.
